Zdravotní účinky plavání jsou vidět u dětí i u dospělých, proto je dokonalým sportem pro každého. Nenáročný pohyb ve vodě a vlastnosti vodního prostředí nevyžadují, aby člověk disponoval výjimečnou tělesnou připraveností. Plavat mohou lidé tělesně dobře připraveni, ale i se slabší kondicí, lidé různé tělesné hmotnosti, lidé se získanými nebo vrozenými tělesnými vadami, ale i mnozí po různých úrazech.
Vlastní plavecký pohyb a samotné vodní prostředí má silný vliv na posílení zdraví, zvýšení otužilosti i celkové tělesné zdatnosti. Samotný pobyt v prostředí nezvyklém pro člověka – ve vodě charakteristické svými specifickými vlastnostmi působí na člověka blahodárně a považuje se za jedno z biologicky nejúčinnějších sportovních aktivit a zaujímá i důležité postavení v rámci rekreační pohybové činnosti člověka. Je důležitým prostředkem tělesné výchovy.
Učitel v rámci plavecké výuky může velmi účinně působit na své žáky ve smyslu výchovném a vzdělávacím. Je to ideální pohybová aktivita, kterou lze kompenzovat pracovní zatížení dospělých. Zvláštní význam má plavání pro harmonický a správný vývoj dětí.
Plavání je třeba hodnotit z několika hledisek
- Zdravotní
- Výchovné
- Vzdělávací
- Rekreační
Dále si rozebereme jedno z nich, konkrétně ten nejdůležitější a tím je zdravotní význam plavání pro lidský organismus.
Zdravotní význam plavání
Všestrannost:
Zdravotní účinky plavání vyplývají především ze specifických vlastností prostředí, ve kterém se plavání uskutečňuje, jakož i z povahy celého pohybu. Na tělo člověka ponořené do vody působí tlak vody. Tlak vody a horizontální poloha při plavání snižují statickou složku svalové práce. Málokterý sport tak všestranně rozvíjí základní funkce lidského organismu jako plavání, které příznivě působí na rozvoj srdečně-cévního a dýchacího systému i nervového a pohybového aparátu.
Ortopedický aspekt:
Odstraňuje různé nedostatky a chyby v držení těla. Děti, které mají páteř při sezení ve škole většinou do značné míry zkřivenou, si ji při plavání napraví a uvolní. Velmi častým je výskyt plochých nohou našich dětí. Svalstvo končetin se při plavání rytmicky pohybuje, a proto lékaři – ortopedi – doporučují plavání při nedostatcích a chybách v držení těla ji u plochých nohou plavání, zejména způsobem kraul a znak.
Otužování:
Děti se ve vodě otužují, což má velký význam zvláště pro dětský organismus. Tím, že se děti stávají otužilejšími, zvyšuje se jejich odolnost vůči chorobám z nachlazení. Mělo by se vést tak, abychom dobu pobytu dětí ve vodě postupně prodlužovali se současným používáním nových zajímavějších forem nácviku, především pohybově bohatších a intenzivnějších, kterými si organismus postupně přivyká na změněné podmínky okolního prostředí. Otužování není jednorázovou záležitostí a jeho důležitou součástí je pravidelnost.
Účinky plavání na srdečně-cévní systém**
Činnost srdečně-cévního systému je při plavání výrazně ovlivněna horizontální polohou plovoucího a jeho ponořením ve vodě. Pravidelná činnost svalů a pravidelné dýchání usnadňují cirkulaci krve. Když plaveme je srdce méně namáháno, protože nemusí překonávat gravitaci při čerpání krve z dolních končetin. Při ponoření do vody o teplotě 18-30 ºC nastává většinou pokles srdeční frekvence. Naopak při ponoření do vody s teplotou 35-37 ºC nebo pod 15ºC srdeční frekvence stoupá.
Účinky plavání na dýchací systém
Působením tlaku vody na tělo se projevují účinky především na pružných stlačitelných tkáních, zejména na těch, které obsahují plyny nebo uzavřené prostory vyplněné vzduchem. Horizontální poloha těla a tlak vody na hrudník snižují vitální kapacitu plic při ponoření již do hloubky 12-22 cm. Tlak vody působí na ztížení vdechu. Výdech je ztížen tehdy, dochází-li k němu pod vodou. Dýchací svaly musí vynakládat větší úsilí k překonání odporu stlačených dýchacích cest a plic.
Při plavání na znaku je dýchání nejméně omezeno. Dýchání a jeho frekvence je při plavání organickou součástí plavecké techniky. Úroveň výměny plynové je určována plaveckým způsobem, počtem záběrů, délkou přeplavané vzdálenosti a stupněm plavecké schopnosti. Kromě plavání na znaku bývá dýchání při závodních způsobech mělké s neúplným výdechem. Zvýšeným úsilím dýchacích svalů v průběhu plavání se rozvíjí i dýchací systém a jeho funkce i celkové zvýšení vitální kapacity plic. U výkonných plavců se jeho hodnota pohybuje běžně přes 500 cm3.
Účinky plavání na nervový systém
Vlastnosti vody a především vztlak působí na snížení hmotnosti člověka, ovlivňují proprioreceptivní signalizaci a tím i kvalitu a koordinaci pohybu. Vytváření pohybového návyku při plavání v neobvyklém prostředí a ve vodorovné poloze je spojeno s rozsáhlou přestavbou stávajících spojů mezi nervovými centry a s omezenými možnostmi využití pohybových návyků, vypracovaných v jiných pohybových činnostech.
Každý plavecký způsob, který vyžaduje samostatné vypracování zvláštního pohybového návyku a dynamického stereotypu, předpokládá vypracování nových dočasných spojů mezi nervovými centry. Tyto koordinují jednak práci horních a dolních končetin, jednak časové a prostorové vztahy mezi záběrovými cykly končetin a mezi počtem a hloubkou vdechu časovým průběhem fáze dýchání.
• Svalový systém plavání usnadňuje pohyb svalů, zvyšuje jejich schopnost relaxace a rozsah pohybů, oddaluje nástup únavy a prodlužuje dobu práce. Do činnosti jsou zapojeny téměř všechny svalové skupiny podle techniky a intenzity plaveckého způsobu i úrovně jejich zvládnutí.
** část údajů byla čerpána ze zdroje: Plavání; Matej Bence – Marián Merica – Rastislav Hlavatý, 2005 Banská Bystrica
